Celým jménem se jmenuje Sheyi Emmanuel Adebayor, běžně však užívá jen jmenovku Emmanuel Adebayor. Narodil se 26. února 1984 v městečku Lomé ve africkém státě Togo. V tomto městečku, v klubu Sporting Club de Lomé začal i svou fotbalovou kariéru.Když hrál v mládežnických výběrech do 15 let, byl spatřen francouzským klubem Mety (Metz). Do klubu přestoupil roku 1999 a hrál v kategorii U-17, tedy ve výběru do 17 let. Dva roky poté dostal příležitost v seniorské kategorii, nejprve se připojil k rezervnímu týmu.

Ve své první sezoně u druhého týmu FC Mety odehrál 9 zápasů a dvakrát skóroval. V sezoně 2002-2003 to bylo pochopitelně lepší. V 35 střetnutích se soupeři zaznamenal 17 branek. To vyústilo v jeho přestup do Monaka v roce 2003. V červenobílém dresu se v 17 vystoupeních dokázal prosadit sedm krát. V Lize Mistrů vstřelil 2 góly v 10 zápasech a svým dílem tak přispěl k dosažení evropského finále.

Psal se 13. leden roku 2006. Pro Adebayorovu pozdější kariéru zlomové datum. Z přístavního města Monaka se za 3 milióny £ přesunul do londýnského Arsenalu a byla mu předpovídána velká budoucnost. Díky své podobnosti s bývalou hvězdou Arsenalu Nwankwem Kanuem dostal přezdívku "Baby Kanu". Shodou okolností tohoto hráče Adebayor jako malý zbožňoval. 4. února 2006 si Tožan připsal ligový debut za Gunners proti Birminghamu. Už po 21 minutách hry dokázal skórovat a Arsenal i díky němu nakonec vyhrál 2:0. Na konci své první sezony za Arsenal měl na kontě 4 zásahy v 10 zápasech. 

Ani další sezony za kanonýry nebyly z Adebayorova pohledu špatné, ba spíše naopak, Adebayor zaznamenával vzestupnou tendenci. V sezoně 2006-2007 dopomohl týmu k jeho prvnímu vítězství v sezoně. O to cennější bylo, že svůj gól nasměřoval do sítě Manchesteru United. Arsenal vyhrál 1:0 a svět Gunners ležel Adebayorovi u nohou. 8. listopadu stejného roku rozhodl rodák z Lomé jediným gólem utkání o postupu do čtvrtfinále Ligového poháru přes Everton.

Už tehdy se ale začal projevovat jeho řízný charakter. V zápase s Chelsea napadl Franka Lamparda, viděl červenou kartu a k tomu musel zaplatit pokutu ve výši 7 a půl tisíc liber. Navíc dostal třízápasovou "stopku". 

Když 17. ledna sestřelil dvěma brankami Fulham, fanoušci zpívali: "Adebayor, Adebayor, dejte mu míč a on zavěsí." V dalších zápase zařídil penaltou vítězství 3:1 nad Porsmouthem, dvěma góly pomohl vyhrát první městské derby v sezoně proti Tottenhamu, 22. září pak vstřelil svůj první hattrick za Arsenal, když se podílel na deklasování Derby Country 5:0. Zanedlouho na Emirates Stadium vstřelil i svůj druhý hattrick v červeno-bílém dresu. Ani další roky nebyly z jeho pohledu horší. Častokrát svými góly rozhodoval důležitá utkání a získával týmu důležité body. V roce 2008 byl britskou stanicí BBC vyhlášen Africkým fotbalistou roku.

V létě před sezonou 2008/2009 byl žhavým kandidátem na přestup do Milána nebo Barcelony, sám hráč však byl ve svém tehdejším působišti spokojen a tak podepsal novou dlouholetou smlouvu. 8 února utrpěl zranění podkolenní šlachy a jeho absence se odhadovala na dva měsíce, jenže hráč už po třech týdnech opět běhal po anglických trávnících. V této sezoně přesto skončil na druhém místě v klubovém žebříčku nejlepších střelců za Robinem van Persiem, který se ve všech soutěžích trefil 20 krát, Adebayor 16 krát.

18. červenec 2009 - datum, kdy se Adebayor přesunul za 25 milionů £do šejky získaného Manchesteru City. Důvodem byly neshody s fanoušky, kteří na něj ke konci působení v Londýně dokonce pískali. Hned ve svém prvním utkání za světle modré vstřelil krásný gól, když z 18 metrů překonal Paula Robinsona střežícího branku Blackburnu. Bylo jasné, že dojde i na střet s jeho bývalým týmem Arsenalem. Jelikož měli City útočníků hodně, trochu se předpokládalo, že Mark Hughes, trenér Manchesteru City, nechá Adebayora odpočívat. Nestalo se a Adebayor pomohl gólem k výhře na City of Manchester Stadium 4:2 nad svým bývalým týmem. Zápas doprovázely jisté sváry. Adebayor mírně zavadil kopačkou o obličej Robina ven Persieho a následoval třízápasový trest, který byl trochu také důsledkem nesportovních gólových oslav před sektorem fanoušků hostí. Ti však měli v té době sektor na opačné straně než byla branka, kterou střežil Manuel Almunia. Adebayor přeběhl celé hřiště a provokativně začal slavit. Později se za tento čin sám omluvil.

Trenér Manchesteru City Hughes se Adebayora za tento čin zastal a jeho chování zdůvodnil tím, že si chtěl Afričan získat přízeň svých nových fanoušků. Na začátku sezony 2010/11 mu byl vyměněn dres s číslem 9 za jeho oblíbenou pětadvacítku, kterou nosil i v Arsenalu. 21. října vstřelil za Citizens svůj první hattrick, stalo se tak v Evropské Lize, přesněji v zápase základní skupiny proti Lechu Poznaň. Stal se tak vůbec prvním hráčem Manchesteru City, který vstřelil v evropských pohárech hattrick.

Ačkoli se Emmanuel narodil v Togu, mohl také reprezentovat Nigérii. Nakonec se však rozhodl pro svou rovnou vlast, Togo. V kvalifikaci o MS 2006 vstřelil 11 branek, což bylo ze všech Afričanů nejvíce a výrazně se tak zapříčinil o postup na šampionát. Na samotném Mistrovství světa však žádný gól nevstřelil, dokonce byl v zápase ve skupině vyloučen a Togo bez jeho gólů do další fáze postoupit nedokázalo. Na turnaji reprezentoval svou zemi jako kapitán. Na slavnostním předávání v Lagosu v Nigérii byl vyhlášen nejlepším hráčem Africkým hráčem roku 2008. Výsledky se tak shodly s oceněním od BBC. Bylo to poprvé, kdy nějaký tožský hráč získal toto ocenění.

 V roce 2006 se ještě zúčastnil afrického poháru národů, kde ho trenér po prvním zápase přestal nasazovat, důvodem byla jeho hádka se samotným hráčem. Adebayor turnaj nakonec opustil a odcestoval domů. Tým prohrál všechny tři zápasy na tomto turnaji, hráči neobdrželi prémie a Adebayor byl z národního týmu vyloučen. V září roku 2007 však byl povolán zpět, jelikož jeho kvality bylo těžké nahradit. 11. října 2007 zaznamenal 4 branky v kvalifikaci o mistrovství světa proti Svazijsku. Později se zranil, přesto ke svému zápasu proti Kamerunu nastoupila vstřelil jedinou branku utkání.

8. ledna 2010 se autobus převážející tožské reprezentanty stal terčem střeleckého útoku. Tým cestoval ke kvalifikačnímu utkání afrického poháru národů proti Angole. Všichni hráči přežili, ale tři ostatní lidé z realizačního týmu včetně řidiče byli zabiti. Tyto události vedly nejen k odstoupení Toga z turnaje, ale taktéž k odchodu Adebayora z národního mužstva. Sám hráč to zdůvodnil tím, že takový šok už nikdy nechce zažít, a že proto v reprezentaci končí.

Adebayorova prozatímní kariéra by se dala shrnout jako mix nebezpečného hráče s opravdu mistrovským čichem na góly na straně jedné, na straně druhé však vězí nevyspytatelný hráč, který dokáže nadělat spoustu problémů. Věřme, že tvrdá a mistrovská ruka Josého Mourinha dokáže prudkou Tožanovu povahu zkrotit a bude důsledkem hráčova návratu k perfektním fotbalovým výsledkům.