Barcelona změnami obrátila zápas

José Mourinho

José Mourinho před startem včerejšího El Clásica udělal změny v základní jedenáctce s úmyslem zmást Pepa Guardiolu. Místo Khediry nasadil Lasse a na pravého obránce postavil Fabia Coentraa. Svoji šanci dostal i Mesut Özil, jenž předchozí zápasy nebyl zrovna ve formě. Mírným překvapením bylo i rozestavení 4-2-3-1, i když předem se tipovalo, že se bude hrát na tři defenzivní štíty a 4-3-3.

Katalánský trenér Guardiola dal zase šanci ukázat se dvěma španělským stoperům - Gerardu Piquéovi a Carlesi Puyolovi. Na lavičku posadil Davida Villu, kterého nahradila letní posila z Udinese Alexis Sánchez. Za ním hrála dvojice Fábregas a Iniesta.

Fotbaloví odborníci se před zápasem ptali, jak bude Real přistupovat k zápasu. Mluvilo se o vysokém presinku, který nakonec znamenal první branku Realu a Karima Benzemy. Chybu v rychlosti vyrobil brankář Victor Valdés, jenž svým pasem našel pouze Ángela Di Maríu.

Úvodní rozestavení

Špatný Özil

Nejlepší možný start a Real pokračoval v tlaku na rozehrávku Barcy. Po 20-30 minut se to dařilo skvěle a Barcelona stále riskovala fotbalem plným přihrávek a vydrželo jí to až do konce. Stálé napadání mohlo mít vliv na útoky královského velkoklubu, protože Cristiano Ronaldo na co sáhl, to pokazil. Mesut Özil toho moc nevytvořil a Ángel Di María se sice rval statečně, ale konečný produkt jeho snažení nebyl příliš patrný.

Rozhodnutí použít Özila nebylo úspěšné. V první půli se dostal do zajímavých herních situací, ale málokdy je vyřešil ku prospěchu Los Blancos. Bez míče byl všude o krok později a otevíral herní prostor ve středu hřiště, kterého dokázala Barce v čele s Messim využít.

Prospěšné změny pro Barcu

Blaugranas podle papírů hráli 4-3-3, ale realita byla těžko k posouzení. Andrés Iniesta hrál více do šířky, Messi byl spíše klasickou desítkou než-li devítkou a Fábregas se již vůbec netlačil dopředu. Byl spíše ve středu hřiště a nebyl tolik vidět, jako třeba byl v Arsenalu. Alexis Sánchez začal převážně na levé straně a postupem času byl daleko více vidět ve středu útoku.

Podle rozborů tato taktika připomínala tu z dubna 2010, kdy byl Messi trochu zatažený a hrál z pravé strany, přičemž Pedro Rodríguez pobíhal na levé straně útoku. Alexis Sánchez se snažil dělat velké trable oběma stoperům, avšak hlavně trápil Fabia Coentraa, proti němuž mu pomáhal i Andrés Iniesta. Oba Portugalcovi nejednou zamotali hlavu.

Ke zmiňovanému zápasu z dubna 2010 se Guardiola přiblížil až kolem 20. minuty utkání, kdy bylo velkou změnou postavení Daniho Alvese, který byl vysunutý na pravé křídlo a jeho pozici hlídal Carles Puyol. Místo něj se zasunul Sergio Busquets a hosté tak hráli prakticky 4-4-1-1. Tohle řešení mělo na zápas zásadní vliv:

Kolem 20. minuty udělal Guardiola změny

1. Sergio Busquets mohl využít svých předností při presu Realu a hlavně Mesuta Özila, kterému se však napadání ani tak příliš nedařilo. Při útočení tak dal o něco více prostoru Xavimu, kterému zaměstnal právě německého záložníka.

2. Zpočátku utkání se Ronaldo dostával do zajímavých postavení, z kterých se, avšak neúspěšně, snažil hrát svojí hru. Nasazení Puyola na jeho osobu celou situaci změnilo. Mnohdy byl Portugalec zdvojen i Piquém a vidět jsme mohly i návraty Daniho Alvese. Toto Ronaldo naprosto vyšachovalo ze hry a potvrzení, že vše ze strany Barcy fungovalo, bylo přesunutí Ronalda na pravou stranu od Josého Mourinha.

3. Změnami razantně ožil Dani Alves, jenž nebyl ze začátku tolik výrazný. Mezi Marcelem a Ronaldem měl hodně prostoru a při výletech svého krajana a beka Realu ho poté měl ještě více. Při brejcích toho skvěle využil, když se mu podařilo nacentrovat na třetí branku, kterou vsítil hlavou Fábregas.

4. Nejmenší vliv mělo malé stažení Fábregase ještě hlouběji do středu pole.

Po těchto změnách mohl mít Özil teoreticky více šancí a prostoru tvořit, ale obrovská aktivita Sergia Busquetse mu v tom prostě bránila a Němec byl bezbranný. Jak ukazuje graf průměrných pozici během zápasu, ve druhém poločase bylo vidno velké vysunutí právě Busquetse, což prakticky znamenalo tříčlenné pojetí obrany.

Co Messi?

Tentokrát Lionel Messi nedostal vysloveně osobní obranu, i když se o něj hodně staral Lass. Argentinec hrál totiž spíše jako rozehravač a proto ho stopeři ihned nenaháněli. Alonso a Diarra se hodně věnovali rozehrávce Xaviho a Fábregase, což občas dalo Messimu trochu prostoru, který dokázal využít například při první brance, kdy se úspěšně vyhnul obrannému zákroku a v poslední chvíli dokázal před Lassem přihrát Alexisovi Sánchezovi. Jinak, po celý zápas se jeho příliš neměnila a Argentinec nebyl kvůli skvělé hře zbytku týmu tolik výrazný, jako je obvykle.

Pozdní fáze a změny

Druhá branka v síti Realu byla více než nešťastná, třetí trefa už nadobro 'zabila' závěr zápasu. Real nedokázal nic udělat a Barcelona si suverénně držel míč na kopačkách. Bílý balet nejspíše doufal, že branky nepřijdou a dojde si pro remízu,

Průměrné pozice hráčů Barcelony. Z Twitteru @OptaJose

či dá z jednoho z protiútoků gól. Po dvou brankách nebyla snaha taková, jakou by mohli fandové očekávat.

Kaká nahradil Özila (v pořádku), Khedira vystřídal Lasse, jenž měl žlutou kartu, a poslední změnou Realu byl příchod Higuaína za Di Maríu, který však zahrál lépe, než například takový Ronaldo. Pipita šel na hrot, Benzema doleva a svojí aktivitou dělal Puyolovi problémy a jednou ho krásně posadil na zadek a vytvořil zajímavou šanci. Tyto změny daly však daly Realu snad jen extra energii.

Barcelona po brankách viditelně zpomalila tempo hry a snažila se vše zklidnit a dovést do úspěšného konce, což se jí nakonec povedlo. Příchody Keity, Villy a Pedra neměly výrazný dopad na hru jako takovou, ale čerství hráči dokázali několikrát zavařit unaveným obráncům domácích.

Závěr

José Mourinho byl často kritizován za svůj negativistický přístup k zápasů s Barcelonou, ale tentokrát se jeho tým nebojácně pustil do větší ofenzívy, Mou nasadil 4 plně ofenzivní hráče a tým presoval od úplného počátku. Ten fungoval, kromě Özila.

Minimální benefit ze hry ofenzivního záložníka Realu Madrid byl větší, než-li zmenšení prostoru, které nacházel Messi pro svojí hru; prostor by si Argentinec nemohl užívat, pokud by hrál Real s dalším defenzivním záložníkem. Je nemožné zjistit, zda by to opravdu fungovalo, navíc by to mohlo znamenat více prostoru pro jiného hráče Los Culés v jiné části hřiště, což by však mohlo být o něco snesitelnější pro domácí.

Mourinho na tiskovce také zmínil, že zápas ovlivnila i smůla, která se hráčům Realu lepila na paty. To Josepa Guardiolu může těšit, že svými změnami šel štěstí naproti, ale do dalších zápasů si na jeho manévry dá José nejspíše větší pozor a bude s těmito možnostmi více počítat. Nyní byl Pep úspěšnější a Real se nedokázal přizpůsobit. Skvěle si počínal Sergio Busquets, který pokryl velkou část hřiště a neutralizoval střed útoku Realu. Puyol si zase poradil s Ronaldem, zatímco Dani Alves měl více prostoru pro útočení. Tohle kolo vyhrála Barca s Guardiolou v čele.