Sraz Madridistas a Fans Cup v Praze

Sraz Madridistas

Jak již bývá zvykem, sraz začal pro většinu nadšenců už v pátek. Kvůli různým událostem jsme se scházeli trochu déle a někdo přijel trochu později, přesto vše dopadlo dobře a parta úspěšně dorazila na ubytovnu a zároveň hospodu.

Nebyl by to však sraz Madridistas, aby se menší problémy nevyskytly, ale ať už to bylo ztracení slovensky mluvících účastníků nebo nekonečná diskuze o tom, kam, kdy a proč, vše se nakonec úspěšně vyřešilo při spokojenosti všech zúčastněných.

Celý večer panovala příjemná nálada, jelikož jsme před sebou měli krásný den plný fotbalu, piva a hlavně Realu Madrid. Zajímavostí večera byl kromě místního ožraly bývalý ligový brankář Viktorie Žižkov, Petr Bartalský, tchán jednoho z účastníků. 

Večer však plynul a plynul a čas se nachýlil. Jelikož jsme se chtěli druhý den ukázat v dobrém světle, museli jsme se také vyspat. Proto příjemný večer skončil a všichni už jsme se těšili na druhý den.

Netrvalo to bohužel dlouho a druhý den byl tady. Velmi potěšující byl fakt, že se i přes nucené absence členů SVM sešla rekordní parta skvělých lidí, "nepříchodů" bylo opravdu minimum a je tak vidět, že SVM má svůj smysl a funguje. Tímto také všem přítomným děkuji.

Dopoledne a část odpoledne tedy patřilo turnaji Fans Cup (viz níže). Po turnaji jsme se odebrali do pěkné a příjemné hospůdky na večeři, která všem bodla. Tedy všem, kromě mika, jelikož ten se držel hesla „hlad je převlečená žízeň“ a proto soudíme, že mu muselo být až těžko od žaludku, kolik toho "snědl".

 Poté jsme se již odebrali opět do hospody na ubytovně, kde jsme se mimo jiné potkali s týmy Valencie (klasika) a Lazia Řím (nováček, čest jim!), kteří měli co oslavovat, když skončili ve své premiéře na druhém místě.

Kdybychom měli popisovat celý večer, bylo by to opravdu na dlouho. U stolu se probíralo všechno možné, vše se občas proložilo zajímavým vtípkem (hlavně lulinka měla skvělé vtipy, jen škoda, že je nikdo nikdy nepochopil :D) a do toho všeho samozřejmě tekl zlatavý nápoj, který všemu dodával unikátní atmosféru.

Když už jsme byli nuceni hospodu opustit, přesunuli jsme se na ubytovnu a zjistili zásadní problém a zároveň příjemnou novinu. Měli jsme totiž přebytečné dva litry slivovice a jak se nakázalo, domů se to zpátky nepoveze. Nutno dodat, že následoval opravdu velmi zajímavý sled událostí. Závěrečné extemfóre raději nepopisovat, to zůstane mezi účastníky turnaje. Jen dodám, že něco se nakonec vzít zpět domů přece jen muselo, přesto se hostitelům výrazně odlehčilo.

Závěrem bych rád ještě jednou všem účastníkům poděkoval, chtěl bych vyzdvihnout hlavně kluky ze Slovenska, kteří vážili velmi dlouhou cestu a určitě jsme se velmi rádi poznali. Uznání však patří i obyvatelům moravské části republiky a na závěr nesmím zapomenout ani na aktivní pražáky. Jednoduše řečeno, díky všem, opět jsme si to užili.

Hned na začátku turnaje se stala nepříjemnost, která trochu ovlivnila celý turnaj. Nedorazil totiž přihlášený tým AC Milán a proto se muselo přejít k nouzovému řešení, kdy se tým Realu Madrid musel rozdělit na dva týmy.

Snažili jsme se udělat oba týmy stejně silné, proto je označení A a B opravdu jen orientační a poznávací, nikdo nebyl zvýhodněn. Tato událost nakonec trochu ovlivnila výkony obou madridských týmů, ale určitě se na to nemusíme vymlouvat, turnaj jsme si užili.

 Přesto konečná umístění přímo neodpovídají dění na hřišti. Real Madrid A začal velmi dobře, kdy po úvodní remíze se silným Laziem dokázal rozstřílet Inter Milán a v posledním zápase mu stačil v souboji s německým úřadujícím mistrem pouhý bod. 

Od začátku však bylo jasné, že je něco špatně. Tým vůbec nestíhal směrem dozadu, nedokázal se včas vracet a kvalitní a šikovní hráči Bayernu toho dokázali využít a brzy vedli o dvě branky. Poté se na kopačky hráčů Realu přilepila i smůla a proto po dvou nastřelených tyčkách a břevně skóroval znovu Bayern a bylo v podstatě rozhodnuto. V závěru pak jen Real snížil, což mu samozřejmě nestačilo.

Situace Realu Madrid B byla trošku jiná, první zápas sice také remizoval, ale ve druhém nestačil na pozdějšího mistra AS Řím a vysoko prohrál. Proto šel do El Clasica s jasným cílem vyhrát.

To se dlouho dařilo, když Real vedl těsně před koncem 2-1, jenže pak si vzal slovo barcelónský kanonýr a dvěma góly zápas otočil, což znamenalo kvůli horšímu skórem boj jen o sedmé místo. Opět se tak potvrdilo, jak tenká je hranice mezi úspěchem a neúspěchem. Místo semifinále boj o sedmé místo během minuty. Škoda.

V závěrečných bojích už byla vidět velká únava, hráči si museli sáhnout na dno, jelikož kvůli rozdělení týmů nemohli příliš střídat. Navíc se jeden z hráčů Realu Madrid A zranil a raději nepokračoval. I proto oba týmy padly a obsadily osmé, respektivě šesté místo.

Co se týče celého turnaje, určitě musíme vyzdvihnout výkony obou římských celků, kteří při své premiérové účasti hodně překvapili. A i když finále nepatřilo mezi nejzábavnější souboje, je obdivuhodné, že se v něm střetli zrovna tito dva konkurenti. O kousíček lepší byl nakonec tým AS, který se tak může pyšnit unikátní bilancí, jelikož vyhrál všechny zápasy v normální hrací době.

I individuální hodnocení zůstaly v římských rukou, jelikož nejlepším brankářem se stal Lukáš Pech z AS Řím, který byl opravdovou oporou svého týmu a obzvlášť obdivuhodný byl výkon nejlepšího střelce turnaje, který nastřílel 10 branek a stal se tak bezkonkurenčně nejlepší, Michala Kulicha z Lazia Řím.

Závěrem bych chtěl moc poděkovat všem týmům a zároveň každému zvlášť vyjádřit obdiv za to, že fandí, jezdí a podporují své kluby kde mohou. Fans Cup se myslím opět vydařil, všechny týmy byly spokojené a každý si akci užil po svém.

Brzy bude přidána kvalitní fotogalerie...