Sergio Ramos dává Zaragoze gól

A všechno to začala tak krásně. Před samotným výkopem přinesli naši dva kapitáni, Iker Casillas a Sergio Ramos, na hřiště ukázat trofej, kterou Real Madrid vyhrál ve finále Copa del Rey. Navíc ještě po prohraném semifinálovém zápase Ligy mistrů to mělo být utkání, které by naše svěřence nabudilo a posílilo do dalších bojů, ale osud tomu chtěl bohužel jinak.

Od samého začátku měl Real Madrid převahu, aspoň co se týče držení míče. Chvílemi mi to připomínalo, jako kdyby hrála Barcelona a ne Real Madrid. Hráči si kopali uprostřed středového kruhu, míč posílali dozadu a jen občas se probojovali dopředu. Měli to hodně těžké, protože Zaragoza měla v obraně pět hráčů a ti dnes byli bezchybní (aspoň v prvním poločase) a zachytávali všechny přihrávky a centry směřované na naše útočníky.

José Mourinho nechal hodně hráčů ze základní jedenáctky odpočívat. Cristiano Ronaldo sledoval zápas se svojí snoubenkou, Irinou Shayk, z tribuny, zatímco Marcelo, Ángel Di María či Mesut Özil seděli na lavičce a sledovali počínání svých spoluhráčů. Týmu nemohl pomoci ani Xabi Alonso, protože Mourinho mu dal pro dnešek volno a nechal ho odpočívat. Právě Xabi by naši hru určitě pozvedl na vyšší úroveň a dal jí nějaký smysl, protože on je mozkem celé hry. 

Nejhorší pro fanouška bylo určitě to, že si naši svěřenci v prvním poločase nevypracovali skoro žádné šance. V 17. minutě na bránu soupeře vystřelil Kaká, ale míč letěl bohužel vedle. Několik šancí měl také Gonzalo Higuaín, ale neměl štěstí a prostě mu to tam nespadlo. Ve 41. minutě se na Ikera řítil Uche a Iker chtěl míč odkopnout, ale bohužel ho minul a míč zachytil a do brány správně nasměroval Lafita. Real Zaragoza tak nad Realem Madrid vedl 0:1 a v tu chvíli si fanoušci ještě říkali, že to není tak hrozné, že to ještě otočíme. Ve 43. minutě mohl Zazagoze odpovědět Gonzalo Higuaín, ale bohužel to nevyšlo. Po prvním poločase Real Madrid prohrával s Realem Zaragoza doma na nezaplněném Bernabéu (na stadionu bylo něco málo přes 67 tisíc fanoušků) 0:1 a já jsem si jenom říkala, že snad se naše hra zlepší a Mou bude střídat a my to ještě otočíme. Jej, jak jsem byla naivní.

Do druhého poločasu nastoupila stejná sestava, jako hrála v tom prvním. Ve 48. minutě Karim centroval míč na Kaká, ale brankář Zaragozy byl rychlejší a míč vyškrábl, ještě než se k němu Kaká dostal. O několik minut později se do šance málem dostal Uche, ale Granero ho včas zastavil. Asi ani Mourinho se na tento zápas už nemohl dívat, a tak se v 52. minutě rozhodl pro dvojí střídání. Ze hřiště stáhl Nacha a Sergia Canalese a místo nich tam poslal Marcela a Ángela Di Maríu.

V 53. minutě fauloval Ricardo Carvalho Lafitu, nejenže dostal žlutou kartu, ale také se proti Realu Madrid kopala penalta. Míč si postavil Gabi a v 55. minutě zvýšil na 0:2 pro Zaragozu a všem fandům v tu chvíli tuhnul úsměv na rtech a já jsem měla tendenci zápas vypnout a dál se nestresovat, ale ještě že jsem to neudělala, protože zápas dostal po Mourinhovým střídání úplně jiný spád. 

Kolem 60. minuty se do velké šance dostali Di María a Granero, ale obě střely letěly těsně vedle brány. V 61. minutě se pro poslední třetí střídání rozhodl José Mourinho a na hřiště místo Granera poslal Mesuta Özila. V 62. minutě se gólu dočkal také Real Madrid, kdy po rohu Mesuta Özila odhlavičkoval míč do brány Sergio Ramos. Real tak snížil stav na 1:2 a hned to vypadalo lépe.

Druhý poločas se s tím prvním vůbec nedal srovnat. Hráči se více dostávali dopředu a vytvářeli si také hodně šancí, a kdyby dali další gól, tak by se nikdo nemohl divit, ale dnes to prostě nešlo. V 64. minutě byl v pokutovém území faulován Kaká a hráči Realu Madrid se dožadovali penalty a ani se jim nedivím, protože to faul na penaltu byl, ale rozhodčí ani nezastavil hru a pokračovalo se dál. V 71. minutě centroval Benzema míč na Higuaína, ale ten na míč bohužel nedosáhl. V 77.  minutě si krásným sólem přes polovinu hřiště prorážel cestu Uche a jak se pomalu blížil ke Casillasově bráně, tak přihrál míč Lafitovi a ten se nemýlil a Real Zaragoza tak vedl 1:3. 

I přesto Real Madrid dál bojoval a vytvářel si šance, ale nakonec se ujala jen ta Benzemova z 85. minuty. Real Madrid tak snížil na 2:3. V 86. minutě ke všemu dostal druhou žlutou za faul na Ucheho Ricardo Carvalho a předčasně putoval do sprch. Jako by to už bylo tradicí. Čtyři zápasy během dvou týdnů a čtyři červené karty. Je toto vůbec možné? No, asi je.

I přesto, že rozhodčí nastavil dlouhých 6 minut, nedokázal Real Madrid aspoň vyrovnat. Šance měl, o tom žádná, ale osud tomu chtěl asi jinak. Všechny Madridistas určitě mrzí i to, že Barcelona prohrála s Realem Sociedad 2:1, ale s tím se nedá nic dělat, je to jen sport a jak říká Mourinho, zápas má 90 minut a nikdo neví, co vše se může stát, a tak je tedy mezi prvním a druhým týmem stále rozdíl 8 bodů. 

Na závěr bych snad jen dodala, že toto nebyl výkon hodný Realu Madrid. Utrápená první polovina plná nepřesných a nesmyslných přihrávek + k tomu žádné šance a ještě velká hrubka Ikera Casillase, ale jak se říká, jsme jen lidi. Druhý poločas byl o poznání lepší. Poté co Mourinho vystřídal, tak hra dostala úplně jiný spád a bylo se na co dívat. Velká škoda je faulu Carvalha a následné penalty, ale to se bohužel stává. Zajímavé určitě bylo i to, že Mourinho vymyslel novou metodu sdělování informací svým svěřencům. Informace jim totiž psal na papírky a posílal jim je na hřiště, ale ani to kýžený úspěch nepřineslo. Real sice dokázal snižit, ale před úterním zápasem to hráčům na psychice asi moc nepřídá, i když Barcelona také prohrála, ale ta bude mít v odvetě Ligy mistrů výhodu domácího prostředí. No, uvidíme, jak to celé dopadne. Odpoveď na tuto otázku budeme znát v úterý večer.