Legendy: Santiago Bernabéu (1895-1978)

Úcta Santiagu Bernabeuovi

 Fanoušci si jeho jméno pamatují hlavně díky tomu, že vytvořil nejlepší tým XX věku, na jehož počest se odehrávají zápasy o Pohár Santiaga Bernabéua. Život začal Fernandu Santiagu Bernabéuovi de Yeste 8. června 1895 v Almansii (Albacete). Byl sedmým synem právníka Jose Bernabéu Ibaneze a Kubánské matky Antonii Yeste Nunezové. Když měl pět let, tak se společně s rodinou odstěhoval do Madridu. Chodil do školy Real Colegio de Alfonso XII i Instituto Cardenal Cisneros v Madridě, kde se naučil základům práva. Ve věku dvaceti let se stal advokátem a na krátký čas se přestěhoval do Oviedo, ale již mnoho let předtím se zamiloval do jednoho sportu, tedy fotbalu.

Od dětství kopal do míče a v roce 1912 trénoval s hráči Realu Madrid. Ze začátku jej chtěli trenéři postavit do branky, ale bratr Marcelo, který věděl, čeho je Santiago schopný, řekl, že bude hrát v útoku. Tam také hrál po celou svou kariéru. Debutoval v roce 1913. Sestaval týmu vypadala takto: Castel-Rodriguez-Eguinoa,Santiago Bernabéu, Juantorena, Saura, Sotero. Druhý jmenovaný byl jeho bratrem. V této době nebyl ještě Estadio Santiago Bernabéu- první stadion Realu Madrid měl název O'Donnel, kde hráli hráči do roku 1924. Poté se přestěhovali na větší stadion Estadio Chamartín. Don Santiago Bernabéu nebyl dobrým technikem, ale uměl vystřelit nohou i hlavou. Hráči v té době ještě neznali Primeru Division, ale přeci jen už hráli proti FC Barcelona. Jeden památný zápas skončil remízou 6:6. Santiago Bernabéu vstřelil 4 branky. Největším úspěchem v tomto období bylo vítězství ve španělském poháru v roce 1917. Ve finále vyhráli hráči Realu Madrid 2:1 nad týmem Arenas Guecho. Poté vyhráli devětkrát regionální pohár. Kariéra Santiaga Bernabéua skončila v roce 1927, ale to pro něj konec s Realem Madrid neznamenalo. S týmem byl až do smrti.

 O dva roky později byl povolán do sekretariátu Realu Madrid. Tuto pozici přijal v roce 1935. Od roku 1940 tuto funkci přestal vykonávat. V roce 1943 se stal prezidentem Realu Madrid a zastoupil tak Antonia Santosu Perralbu. Byl ideální osobou na tuto pozici - dokázal udělat změny a reorganizaci v klubu. Pro tým udělal velkou reklamu, vypouštěl do světa klubové informace - díky tomu se klub stal známějším a pomalu byl finančně silnější.

Jedna z prvních vážných investicí nového prezidenta, tak by se dalo nazvat vybudování nového stadionu - Estadio Chamartin byl již nevyhovující. 14. září 1947 byl otevřen nový stadion Realu Madrid a o pár let později, přesněji v roce 1955 byl nazván po prezidentovi, tedy Santiago Bernabéu. Tým nehrál nejlépe, protože obsadil horší pozice v tabulce. Nejhorší byla sezóna 1947/48, kdy Real Madrid obsadil nejhorší pozici v historii klubu. Byl velmi blízko sestupu, protože obsadil 11. místo. Musíme tedy pamatovat také na to, že tehdy La Liga měla 14 účastníků...

Proto byl nejvyšší čas, aby se v Realu Madrid vytvořil nejlepší klub XX věku. Muselo přijít mnoho nových hráčů. V roce 1953 získal Real Madrid dva hráče, kteří měli obrovský vliv na hru Realu Madrid. 26-letého Alfreda Di Stefana, který se v Realu Madrid vypracoval na jednoho z nejlepších hráčů historie, a také mladého, 20-letého, velmi rychlého Genta. V roce 1954 získal po 21 letech přestávky Real madrid třetí trofej pro vítěze La Ligy. Velkou zásluhu na tomto úspěchu neměla jen dvojice Stefano-Gento, ale také tito hráči: Hector Rial, Raymond Kopa, Didi, Ferenc Puskas, Paul Breitner, Gunter Netzer, Stielike a mnoho, mnoho dalších. Oni byli s množstvím odchovanců hlavními strůjci úspěchů Realu Madrid.

V polovině padesátých let L'Eqiupe a France Football vytvořili soutěž Pohár Mistrů. Real Madrid se na souhlas Raimunda Saporty také zapojil do této soutěže. V roce 1956 se stali hráči Realu Madrid historicky prvním týmem, který tuto trofej získal. Poté tuto soutěž čtyřikrát v řadě obhájili. Tak se rodila legenda Realu Madrid, který získával další trofeje a během 35 let s Bernabéuem v čele získali 6 trofejí Poháru Mistrů, 16 trofejí La Ligy, 6 pohárů Copa Del Rey, nebo také Interkontinentální Pohár.S nadsázkou můžeme říct, že současné výsledky Realu Madrid jsou jeho zásluhou. Fotbalisti ale nebyli jediní, kteří měli své místo v hlavním městě Španělska.

Santiago Bernabéu založil také basketbalový tým Realu, který slavil ve Španělsku i v Evropě velké úspěchy. V březnu 1978 dostal od španělské fotbalové federace zlatou medaili s brilianty za zásluhy pro fotbal. Podobné ocenění dostal také od krále Juana Carlose I, nebo ministra kultury. Od druhé poloviny sedmdesátých let měl však bohužel vážné problémy se zdravím. Často trávil šas na klinikách- v srpnu 1977 odpočíval v Santa Pola a v září byl na klinice San Camilio, kde podstoupil operaci. Léčení ale nepomohlo... Stále se věnoval Realu Madrid, i když mu lékaři doporučovali co nejvíce odpočinku... Srdce bilo stále slaběji...

Santiago Bernabéu zemřel 2. června 1978... FIFA přišla o člověka, který vytvořil velikost Realu Madrid a stal se největší osobností v jeho historii. Pochován byl v Almansii.. Santiago Bernabéu ale stále žije v srdcích opravdových madridistas...