Finále PMEZ a LM - Odveta se Francouzům nepovedla

První fáze
Další ročník Poháru mistrů evropských zemí probíhal znovu nejlépe pro Real Madrid, který si nakonec došel i k vítězství. Jeho soupeř ve finále, Stade Reims, měl ve svých řadách jednu z největších hvězd historie MS. Tým Alberta Batteuxe měl ve svých řadách hráče, který dokázal dát na MS 1958 13 gólů, byl jím Just Fontaine. Právě Fontaine dokázal dát dvě branky ve čtvrtfinále proti Standartu Lutych, když Reims postoupili s celkových skórem 3-2. V semifinále porazili hráči Reims BSC Young Boys. Madrid v tomto ročníku již podpořil Ferenc Puskás. Do tohoto ročníku PMEZ se dostal i náš městský rival, Atlético Madrid a potkalo se s Realem Madrid, ale v prvním zápase Rojablancos prohráli na Chamartínu 2-1, ale věřili si před odvetou, ale na jejich stadionu je schladil právě Puskás.

Bleskový start
Zápas začal velmi zajímavě. Již během prvních šedesáti sekund totiž dokázal Real Madrid otevřít skóre, když gól Merengues vsítil Mateos. Hráči Stade Reims začali být hodně nervózní a hlavně agresivní. Vincent, bývalý hráč Kopy, zranil svého bývalého spoluhráče a křídelníka bílých již po 15 minutách hry. Jenomže Kopa byl bojovník a pokračoval a Real hrál prakticky s deseti hráči. Francouzský tým však nebyl schopen vstřelit branku, Real Madrid držel hru pod svou taktovkou. Mateos byl ještě k tomu faulován v pokutovém území, ale sám ofenzivní záložník nedal.

Real si vše pohlídal
Hráči Realu byli ve skvělé psychické i fyzické kondici a po začátku druhé půle to okamžitě potvrdili druhou brankou. A asi každý již ví, kdo tuto branku vstřelil. Byl to sám velké Alfredo di Stéfano. Real Madrid znovu přebral taktovku nad hrou a Stade Reims bylo neschopné něco udělat. Merengues vstřelili třetí gól za pát minut po druhém zásahu, ale německý rozhodčí Duscher neuznal gentův gól z přímého kopu. Byla to druhá chyba německého rozhodčího, ale na konečný stav to nemělo vliv.

Diváci na Neckarstadionu aplaudovali madridským hráčům ve stoje, dalo by se to nazvat anglickými slůvky "standing ovation". Tým Realu Madrid získal čtvrtý pohár za sebou, čímž potvrdil jasnou nadvládu na evropském kontinentu. Madridští hrdinové přiletěli na letiště Barajas na druhý den po finále a přivítalo je velké množství fanoušků, kteří byli slyšet po celém Madridě.




Základní informace:
Místo konání: Neckarstadion, Stuttgart (Německo), 80 000 diváků.
Datum konání: 03.06. 1959.
Rozhodčí: Albert Dusch (Německo).

Sestavy:
Real Madrid
Domínguez - Marquitos, Santamaría, Zárraga (c) - Santiesteban, A. Ruiz - Kopa, Mateos, Di Stéfano, Rial a Gento.
Stade Reims
Colonna - Rodzik (c), Jonquet, Giraudo - Penverne, Leblond - Lamartine, Bliard, Fontaine, Piantoni a Vincent.

Branky: 1. Mateos, 47. Di Stéfano.


Stadion
3. červen 59 se stal jedním z historických dnů, pro hostitele finálového utkání, Stutgartu. Stadion byl přeplěný všemi možnými fanoušky. Nejvíce fanoušků mělo na stadionu Stade Reims, tedy Francouzů. Menší skupinka, Španělů, však byla daleko nadšenější a mezi nimi bylo i hodně Němců. Nestraných bylo na stadionu také mnoho, ale na konci zápasu všichni aplaudovali vítězům z Madridu. Hřiště bylo v perfektním stavu.

Něco navíc: Ferenc Puskás.
„V té době chtěli všichni porazit Real Madrid, který vyhrál třikrát za sebou evropský pohár. Proto každý další zápas byl novou výzvou. Čtvrtý ročník nebyl vyjímkou. Real znal každý, oproti některým týmům, kteří byli nováčci, takže jste mohli být někdy nepříjemně překvapeni. Vyhrát finále nebylo snadné. Letenku do Stuttgartu bylo velmi těžké vybojovat a to zejména v semifinále proti Atléticu. Přesto bylo naše úsilí veliké a my si finále zasloužili. Stade Reims byli naši rivalové a chtěli se nám pomstít za první historické finále evropského poháru. Německé město Stuttgart bylo svědkem dalšího našeho vítězství. Všichni se podíleli na vítězství, a hlavně já jsem byl spokojen, že jsem pomohl ještě zvětšit slávu tohoto klubu.“